Procitnutí
V černotě nejčernější..
v hlubině nejtemnější..,
maličký kvítek světla duše..
.. procitá ..
proráží těžkou černou zem..;
Probuď se,
sám to víš..,
v sobě
svou cestu máš..;
vše je to na tobě jen..;
Soumrak je iluzí
a na povrchu i ti druzí..,
dívej se do nitra,
tam pravda leží..;
Probuď se,
člověče,
nádhernou duši máš.
zři,
o co tu běží..;
Jsi krásný,,
Dovol si sám sebe..
..znát,
sám sebe..
..rozpoznat.;
..maličký kvítek světla duše,
prorostl černou.., nejčernější tmou..;
prorostl temnou hlubinou..;
.. vykvetl v přenádherný květ..
..probuzen vnímáš dech,
krásu..,
srdce..
i jasnost myšlenek;
miluješ sebe.., lidi.., život.., svět..;
už nejsou propasti, hluboké zapomnění..,
Procitl člověk..
tím malým kvítkem..,
světlem duše
tu došlo k odhalení (
Ano!
Dovol si i ty,
své plné probuzení.
S láskou
Maat